Název fotky: Radní Středočeského kraje Václav Beneš spolu s předsedkyní Konfederace politických vězňů Naděždou Kavalírovou a ředitelem Hornického muzea Příbram Josefem Velflem při prohlídce tzv. bunkru.
Osudy politických vězňů v totalitním režimu si veřejnost připomněla při 5. výročí zpřístupnění Památníku Vojna v Lešeticích, který je pobočkou Hornického muzea Příbram zřizovaného Středočeským krajem. Účastníci slavnostního setkání měli možnost se seznámit s historií tohoto bývalého vězeňského zařízení.
Účastníky slavnostního setkání přivítal ředitel muzea PaedDr. Josef Velfl, význam tohoto zařízení v síti středočeských muzeí připomněl radní Středočeského kraje pro oblast kultury a památkové péče MVDr. Václav Beneš, vzájemnou spolupráci na vědecké a badatelské úrovni vyzdvihl ředitel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu SKPV Policie ČR plk. JUDr. Pavel Bret a přínos projektu budoucím generacím nastínil zástupce ústředí Konfederace politických vězňů ČR ing. František Šedivý.
K tomuto jubileu vystavil akademický sochař Jiří Sozanský dílo „Vzestup“, které symbolizuje oběti politickým procesů a touhu po svobodě. Příbramské muzeum k výročí také připravilo vernisáž výstavy kreseb z prostředí komunistického žaláře od akademického sochaře a zároveň bývalého politického vězně Otmara Olivy. K tématu vytvořila dokument scenáristka České televize Ostrava Šárka Horáková – Maixnerová. Rozkrývala tak zákoutí akci StB s krycím názvem „K“ namířené před 60 lety proti církvi s cílem likvidovat kláštery a internovat řeholníky.
Bývalý vězeňský areál Vojna leží zhruba pět kilometrů jihozápadně od Příbrami v místě známém výskytem železné, stříbrné a uranové rudy.
V letech 1947 -1949 zde byl nejprve německými válečnými zajatci vybudován pracovní tábor. Založení lágru bezprostředně souviselo s počátky těžby strategické uranové rudy. Na přelomu 40. a 50. let 20. století byli němečtí zajatci dle uzavřených mezinárodních smluv odsunuti do Německa. Nastal problém, jak zaplnit uvolněná pracovní místa. Po komunistickém převratu v únoru 1948 se rozhodlo tehdejší vedení státu využít pro tyto účely tzv. chovanců tábora nucených prací, kteří tu proti své vůli pobývali v letech 1949 – 1951. Postupně zde vznikl největší tábor nucených prací v oblasti těžby uranu v Československu, ve kterém bylo přes 700 internovaných osob.
Po pádu komunistické diktatury v naší zemi v listopadu 1989 sílily snahy vytvořit muzeum, které by dokumentovalo a prezentovalo onu neslavnou část historie 20. století. Klíčovou úlohu v této iniciativě sehrála především Konfederace politických vězňů ČR. Reálných rysů sledovaného záměru bylo docíleno v roce 1999 vzpomínaným usnesením Vlády ČR. Projekt vybudování Památníku Vojna podle architektonické studie a ideového návrhu ing. arch. Karla Cvrčka zpracoval ing. Karel Petráň. Financován byl Ministerstvem kultury ČR, Středočeským krajem, bývalým Okresním úřadem Příbram, Konfederací politických vězňů ČR, městy Příbram a Neratovice. Přispěli rovněž někteří bývalí političtí vězni.
V lednu 2001 byl areál prohlášen kulturní památkou v květnu o čtyři roky později při příležitosti mezinárodního dne muzeí slavnostně zpřístupněn veřejnosti.