Nacházíte se: Úvodní strana / Odbory / Kultura a kulturní dědictví / Národní kulturní památky
Zpět na seznam

Hrad Křivoklát

6.12.2007
Hrad Křivoklát
Hrad Křivoklát

V hlubokých lesích na západ od Prahy vznikaly opěrné body přemyslovské moci už od 10. století. Mezi nejstarší patřil knížecí dvorec ve Zbečně. Nedaleko něj vzniklo v průběhu 11. století hradiště, které se v pramenech poprvé objevuje roku 1110 pod jménem Křivoklát. Doposud se sice nepodařilo toto hradiště lokalizovat, ale víme, že jeho jméno začalo být užíváno pro hrad, který byl postaven někdy v první třetině 13. století na ostrožně obtékané Rakovnickým potokem. Jako v případě řady jiných přemyslovských opěrných bodů i zde došlo v průběhu 13. století k přenesení významu na nové sídlo a kamenný hrad převzal funkci dvorce ve Zbečně.

 

Hrad Křivoklát - dochované okno románsko gotického hradního paláceStavba románsko-gotického hradu probíhala v několika fázích a byla dokončena až na konci vlády Přemysla Otakara II. Už v první fázi vzniklo opevnění, jehož součástí byla nejen hradba dělící hradní areál na dvě části (tzv. Horní a Dolní hrad), ale především mohutná věž, která dodnes tvoří typickou siluetu Křivoklátu. Vedle ní pak stál královský palác, na nějž upozorňují dochovaná románská okénka. V jeho druhém patře vznikl velkolepý reprezentační sál. Přemyslovský Křivoklát byl na konci 13. století výstavným hradem, který plnil funkci správního centra, pevnosti a v neposlední řadě i pohodlného loveckého sídla. Počátkem 14. století však vyhořel, zřejmě po dobytí Vilémem z Valdeka roku 1307.


Hrad Křivoklát-prochoditá věž-bránaO něco později se Křivoklát stal místem internace prince Václava, budoucího císaře Karla IV., který pak ve svém návrhu zákoníku Maiestas Carolina tento hrad zařadil mezi královské majetky, které nesmějí být zcizeny. Jeho syn Václav IV. si Křivoklát oblíbil - především pro skvělou honitbu v okolních lesích - a přistoupil proto k jeho přestavbě. Postupně z něj vybudoval jedno z nejhonosnějších královských sídel v zemi. Změna přístupové cesty a zřízení brány v tzv. Prochodité věži si vyžádalo úpravu terénu přibližně do dnešní podoby. Hradební systém byl zesílen a přibyly obytné a provozní budovy, např. manský dům.


Hrad Křivoklát - kaple - oltářObdobí husitských válek nebylo pro Křivoklát příznivé. Nejdříve přišel roku 1422 ničivý požár a poté byl hrad opakovaně obléhán a dobyt. Následně docházelo k dílčím opravám, ale zásadní změnu přinesla až vláda Vladislava Jagellonského. Ten v roce 1473 započal přestavbu, která Křivoklát přeměnila v reprezentativní královské sídlo ve stylu pozdní gotiky. Horní hrad byl zcela přebudován. Hlavní reprezentační sál byl nově zaklenut a pozdně gotickou podobu dostala i palácová kaple, která byla vybavena kvalitními dřevěnými plastikami a především bohatě vyřezávaným křídlovým oltářem z doby kolem roku 1490. Z Křivoklátu se stala skutečně velkolepá rezidence, která ale byla zároveň dobře chráněna novým moderním opevněním. Jako panovnická rezidence v pravém smyslu slova hrad však nikdy nesloužil. Byl využíván jako vězení pro zvlášť významné vězně (např. Jana Augustu či Edwarda Kellyho) nebo soukromé sídlo. Sídlila zde například manželka Ferdinanda Tyrolského Filipina Welserová.

Toto skvostné dílo pozdní gotiky bylo bohužel zničeno rozsáhlým požárem v roce 1643. Zpustlý hrad byl zastaven Schwarzenberkům, v roce 1685 prodán Valdštejnům a v roce 1733 přešel sňatkem na Fürstenberky. Jako sídlo už v této době nebyl téměř využíván, spíše sloužil jako hospodářsko-správní centrum a jako pivovar, jehož provozy byly v hradních hospodářských budovách postupně zavedeny.


Hrad Křivoklát-hlavní brána

Fürstenberkové se pod vlivem romantismu ve druhé polovině 19. století rozhodli Křivoklát rekonstruovat. Architekti, které povolali, totiž Hubert Walcher, Josef Mocker a Kamil Hilbert, přistoupili k restaurování tohoto historického objektu poměrně citlivě. Největším zásahem bylo zřejmě znovupostavení sesutého Královnina křídla Kamilem Hilbertem, který rekonstrukci hradu v roce 1921 dokončil. Zamýšlená fürstenberská rezidence na Křivoklátě však nakonec nevznikla. V roce 1929 prodali Fürstenberkové Křivoklát i s panstvím československému státu. Hrad byl zpřístupněn veřejnosti, ale pivovar v jeho areálu fungoval až do 50. let 20. století. Od 70. let pak probíhaly opravy a jako jejich součást i rozsáhlé archeologické výzkumy.

V roce 1989 byl hrad Křivoklát prohlášen národní kulturní památkou. Od konce 90. let 20. století jsou postupně prováděny průzkumy a následné technické a stavební práce, které mají vést k rekonstrukci a konzervaci jednotlivých budov, jejich částí i vnitřního vybavení. Například v roce 1997 byla realizována oprava omítek, zdiva helmice a krovu Prochodité věže. Opravované části byly očištěny a ošetřeny, korouhvička a makovice na střeše věže byly opraveny a přezlaceny. V následujícím roce byla rekonstruována příjezdová cesta k hradu a zároveň došlo ke statickému zajištění opěrné zdi a zřízení dešťové kanalizace. Bylo také vestavěno schodiště do tzv. Liščí bašty.

Restaurátorský průzkum zjistil poškození výzdoby přechodového můstku mezi západním a severním křídlem Královského paláce. V roce 2000 byla výzdoba restaurátorsky ošetřena. Byly též zahájeny práce na sadové úpravě prostoru Dolního nádvoří a na opravách střech, komínů a štítové zdi bývalého hejtmanství.

Restaurování přechodového můstku pokračovalo v roce 2001 zhotovením nového zastřešení, přičemž stříška byla vyrobena ze dřeva krytého olověným plechem. Po prohlídce stavu laťování a klempířských prvků byla vyměněna střešní krytina na objektu pokladny. V letech 2000-2001 byl proveden restaurátorský průzkum interiéru kaple. Bylo zjištěno, že v některých případech jsou kamenné prvky v havarijním stavu. Konkrétně se jednalo o všechna čtyři lomená okna, která pocházejí z přelomu 15. a 16. století. Kámen byl značně poničen povětrnostními vlivy i stářím, drolil se a byl silně narušen zkorodovanými kovovými výztužemi. Hrozilo zřícení částí oken a proto v roce 2001 bylo zahájeno restaurování severního okna, jehož stav byl nejvážnější. Restaurovány byly nejen kamenné části okna, ale také vitráže.

V roce 2002 byly zahájeny práce na rozsáhlém projektu statického zajištění a opravy budov a hradeb přiléhajících k jižnímu parkánu. Jedná se o objekt bývalého hejtmanství s přilehlým točitým schodištěm, objekt hvozdu mlýna bývalého pivovaru, soutku mezi těmito objekty, jižní parkánovou stěnu, jižní parkán a Zlatou baštu. Všechny tyto objekty, včetně samotného terénu parkánu a hradebních zdí, vykazovaly známky statických poruch a poškození omítek. Cílem dlouhodobého projektu je staticky zajistit, opravit a konzervovat objekty umožnit tak jejich využití a zpřístupnění veřejnosti. Byla sanována část dřevěných a zděných konstrukcí části stropu v budově bývalého hejtmanství a poškozené dřevěné prvky byly vyměněny. Další akcí byla oprava dřevěného přístřešku studny na Dolním nádvoří. Restaurovány byly roubené prvky, šindelová střechy a konstrukce rumpálu, který byl nově zprovozněn. Při rekonstrukci roubení se postupovalo podle dobové dokumentace.

 V roce 2003 se rekonstrukční a restaurátorské práce ve velké míře soustředily na prostor zámecké kaple, kde bylo zahájeno restaurování jižního gotického hrotitého okna a malého okénka nad schody jižní fasády. I tyto části kaple byly velmi silně poškozeny a byly v havarijním stavu. Vitráže v hrotitém okně byly restaurovány a kamenné části okna, které byly znečištěny a silně narušeny, byly očištěny a konzervovány. Bylo také nutné provést očištění a desinsekci výzdoby kaple, neboť povrch plastik a architektonických prvků byl pokryt prachem a dřevo bylo poškozeno aktivním červotočem. Po ošetření dřevěných částí výzdoby byly injektáží aplikovány insekticidy. Kromě prostoru kaple se restaurování týkalo také kamenné zárubně vstupu do Velké věže, která byla poškozena. Jako nutná se ukázala také oprava schodiště a přístupové terasy k obřadní síni na Dolním nádvoří. Špatná údržba a zatékání značně narušily zdivo, které samo o sobě vykazovalo únavu materiálu. Bylo tedy třeba vyspravit a zpevnit zdivo podezdívky a nově usadit schodištní stupně. I v roce 2003 pokračoval projekt obnovy objektů při jižním parkánu, a to statickým zajištěním a opravou soutky, revizí táhel a instalováním nových v podlaze patra hejtmanského domu.

Práce na opravě a statickém zajištění soutky a hejtmanského domu probíhaly i v následujících letech. V roce 2004 byla provedena první etapa statického zajištění. Hlavním problémem zde byly masivní trhliny v klenbách obvodových a vnitřních nosných stěn a jižní opěráky, které s největší pravděpodobností nevhodně přitěžují jižní průčelí odklánějící se od objektu. V listopadu 2004 byly proto provedeny sondy k opěrným pilířům s cílem zjistit stav a provedení základů budovy. Předchozí sondy zjistily založení jednoho opěráku v hloubce 4,8m na roštu z dubového dřeva, které je ale ve špatném stavu v důsledku hniloby. Proto jsou nutné další sondy pro upřesnění technického stavu. Je také nezbytné řešit otázku odvodnění, úpravy a vyspádování terénu parkánu.

Z restaurátorských prací bylo v roce 2004 provedeno očištění, ošetření a konzervace dveří, kovových prvků, omítek a klenebních žeber Královského sálu v paláci. Tyto části byly značně poškozeny velkým návštěvnickým provozem, povětrnostními vlivy a znečištěným prostředím, ale i zanedbáním běžné údržby. Bylo také třeba odstranit havarijní stav a restaurovat kamenné zábradlí před vstupem do kaple. Jde o kopii původního pozdně gotického zábradlí zhotovenou v roce 1954. Další restaurátorský průzkum se soustředil na vrata hlavní brány a tři dveře z Horního nádvoří. Byl zjištěn velmi špatný stav dřeva i kovových plátů, stejně jako nefunkční zástrče a zámky. V návaznosti na tyto závěry průzkumu byly zahájeny restaurátorské práce, které v současné době probíhají.

Hlavní stavební činností na hradě Křivoklát bylo v roce 2005 pokračování statického zajištění Hejtmanství, které bylo v tomto roce dokončeno. Následně probíhaly opravy v interiéru budovy a byla provedena dokumentace pro další využití tohoto objektu. Významnou akcí bylo provedení archeologického průzkumu kolem opěráků jižního průčelí Hejtmanství. V tomto roce probíhalo intenzivně restaurování. Bylo dokončeno restaurování oken jižního průčelí kaple. Poslední okno kaple – presbytářové, bylo restaurováno v průběhu jarních měsícu 2006. Z důvodu zjištění vážných poruch na fiálách opěráků mezi okny kaple se přistoupilo k jejcih restaurování. Sasi nejviditelnější bylo celkové restaurování vrat do hradu, které byly zpět osazeny v červnu 2005. Při této příležitosti bylo byla slavnostně otevřena místnost lapidária. Na pozim tohoto roku bylo dokončeno restaurování portálu a průčelí hlavní brány s vladislavským znakem.

Stavební práce v roce 2006 probíhaly především uvnitř objektu Hejtmanství, kde byla provedena kanalizace společně s odvodněním jižního parkánu. Dále byly položeny nové rozvody sítí, pokračovaly opravy omítek podlah. Celkovou opravou prošlo schodiště u malé věže vedle pokladny. Větší opravou prošla i helmice Prochodité věže a většina střech byla důkladně opravena. V tomto roce probíhala projektová příprava opravy severní hradby a projekt opravy jižního křídla hradu.

V roce 2006 bylo provedeno restaurování původních malovaných vitrají z oken hradní kaple z 15. století s s figurálními výjevy sv. Jiří a sv. Václava. Na základě dochovaných originálů byly zhotoveny jejich kopie, , které byly osazeny do kaple na jaře 2007. Restaurována byla rovněž kamenná ostění u vstupu do Zlaté uličky a obřadní síně. Zároveň byly restaurovány oboje vrata z průjezdu Prochodité věže a dveře do obřadní síně.

V roce 2007 proběhla oprava interiéru obřadní síně. Byla restaurována brána do horního (vnitřního) hradu včetně figurální výzdoby arkýře do tzv. Velkého sálu hradu Křivoklát. Brána hradu je tvořena dvěma kamennými opěráky, v levé části je umístěný drobný objekt tzv. strážnice, v průčelí se nachází arkýř s oknem a figurální a vegetabilní dekorací. Figurální výzdoba, která je tvořena dvojicí kamenných desek s reliéfy poprsí krále Vladislava Jagellonského a jeho syna Ludvíka, pochází z vladislavské přestavby hradu započaté v 70 letech 15. století.

V tomto roce pokračovaly práce v interiéru budovy Hejtmanství. Provedena byla oprava opěrné zídky u budovy pokladny.


Přejít na navigaci: