Archeologie

ARCHEOLOGICKÉ VÝZKUMY A NÁLEZY

 Archeologie a archeologické dědictví je základem pro poznání minulosti a vývoje lidstva a poskytuje doklady o historii. Nejsou to jen samotné movité archeologické nálezy, ale hlavně nálezové situace - způsob uložení v zemi a vzájemné souvislosti. Poškození archeologické lokality, ať již záměrné či z neznalosti nebo špatně vedeným archeologickým výzkumem, je nenahraditelnou škodou, při které zanikne část historie a kolektivní paměti, aniž by někdy mohla být odhalena. Do archeologického dědictví se zahrnují stavby, konstrukce, skupiny budov, zastavěná území, movité objekty, památky dalšího druhu a také jejich související prostředí nacházející se jak na souši, tak pod vodou.

Archeologickým nálezem je věc (soubor věcí), která je dokladem nebo pozůstatkem života člověka a jeho činnosti od počátku jeho vývoje do novověku a zachovala se zpravidla pod zemí. Archeologické nálezy jsou movité či nemovité. Nemovité archeologické nálezy jsou vlastnictvím vlastníka pozemku, na kterém jsou situovány. Movité archeologické nálezy jsou vlastnictvím kraje, nejsou-li vlastnictvím státu nebo obce. Archeologický nález může být na návrh Akad

emie věd ČR. prohlášen ministerstvem kultury za kulturní památku.

Ochrana archeologického dědictví  je zakotvena v Úmluvě o ochraně archeologického dědictví Evropy, tzv. "Maltská konvence",  ke které Česká republika přistoupila a je součástí právního řádu České republiky. Ochranu a právní úpravu archeologických výzkumů a nálezů podrobněji rozpracovává zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, dostupný na stránkách Ministerstva kultury ČR.

O archeologických výzkumech a nálezech pojednávají ustanovení § 21 až § 24  zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

Jsou zde užívány následující pojmy :

ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY

Území s archeologickými nálezy je definováno jako území, na němž se vyskytují archeologické nálezy nemovité povahy vytvořené člověkem nebo vzniklé přírodním procesem na základě působení či využití člověkem a archeologické nálezy movité povahy.

V současné době je dle vyjádření Archeologického ústavu a oprávněných organizací nutné považovat celé území středních Čech za území s archeologickými nálezy. V § 22 odst. 2 zák. 20/1987 Sb., je dána stavebníku povinnost již od doby přípravy stavby oznámit záměr stavební činnost Archeologickému ústavu, má-li se provádět na území s archeologickými nálezy. Z toho vyplývá, že každý stavebník ve středočeském kraji musí provést oznámení vůči Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Archeologický ústav je v dikci tohoto zákona určen, aby uplatňoval na základě oznámení stavebníka požadavek na záchranný archeologický výzkum a koordinoval archeologické výzkumy.

ZÁCHRANNÝ ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM A JEHO OBSAH

Záchranný archeologický výzkum je archeologický výzkum vyvolaný záměrem stavební činnosti v území § 22 odst. 2 zák.20/87 Sb., popř. i jinou činností, kterou by mohly být ohroženy archeologické nálezy. Jinou činností je např. těžba porostů, povrchová těžba nerostů, provoz těžkých vozidel mimo komunikace a v územích s archeologickými nálezy a územích zapsaných jako kulturní památka případně i hluboká orba.

Pro záchranný archeologický výzkum platí obecné formální požadavky archeologického výzkumu podle § 21 odst.3 a § 23 a) odst. 3 zákona č. 20/1987 Sb. – začíná oznámením o zahájení a končí odevzdáním komplexní zprávy o výsledcích výzkumu a zahrnuje úkony spojené se záchrannou a dokumentací (což zahrnuje zpracování poznatků včetně laboratorního zpracování, konzervaci nálezů a vyhotovení nálezové zprávy s dokumentací).

HRAZENÍ NÁKLADŮ ZÁCHRANNÉHO ARCHEOLOGICKÉHO VÝZKUMU PODLE USTANOVENÍ § 22 ODST. 2 ZÁK.Č. 20/1987 Sb.

Právní názor na hrazení nákladů záchranného archeologického výzkumu podle ustanovení § 22 odst. 2 zák.č. 20/1987 Sb., se po novelizaci zákonem č. 242/1992 Sb., různí. Od listopadu 2004 lze aplikovat závěry Nejvyššího soudu ČR, který v odůvodnění rozsudku ze dne 29.9.2004 ve věci žaloby Průmstavu , a.s. a ZIP, o.p.s. proti České republice – Okresnímu soudu v Tachově, o určení osoby povinné k úhradě nákladů archeologického výzkumu, vyslovil svůj právní názor k výkladu § 22 odst.2 zák.č. 20/1987 Sb.

Podle tohoto výkladu náklady záchranného archeologického výzkumu hradí právnická nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu. Záchranný archeologický výzkum nehradí pouze stavebník, který je fyzickou osobou a záchranný archeologický výzkum nebyl vyvolán jeho podnikáním.

Ustanoveními zákona jsou dána práva a povinnosti následujícím subjektům :

VLASTNÍK (SPRÁVCE, UŽIVATEL) NEMOVITOSTI

·   uzavírá s Archeologickým ústavem a oprávněnými organizacemi před zahájením archeologickými výzkumy dohodu o podmínkách archeologických výzkumů na nemovitosti (§ 22 odst. 1 zák. č. 20/1987 Sb.).

·   na základě rozhodnutí KÚ musí strpět provedení archeologických výzkumů za podmínek, za nichž archeologické výzkumy mohou být provedeny (§ 22 odst. 1 zák. č. 20/1987 Sb.)

·   uplatňuje právo na náhradu za majetkovou újmu podle § 24 odstavce 2 zák. č. 20/1987 Sb. u Archeologického ústavu nebo u oprávněné organizace do šesti měsíců od ukončení archeologického výzkumu nebo od ukončení opatření na ochranu archeologického nálezu, jinak právo zaniká. (§ 24 odst. 3  zák. č. 20/1987 Sb.)

STAVEBNÍCI – (DLE DEFINICE STAVEBNÍHO ZÁKONA)

·   jsou již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. (§ 22 odst. 2  zák. č. 20/1987 Sb.)

·   právnické osoby nebo fyzické osoby, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu;  jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum. (§ 22 odst. 2  zák. č. 20/1987 Sb.)

·   Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů.

KRAJSKÝ ÚŘAD - ORGÁN STÁTNÍ PAMÁTKOVÉ PÉČE,  KTERÝ MÁ STANOVENO ZÁKONEM:

·   nedojde-li k dohodě, rozhodne o povinnostech vlastníka (správce, uživatele) nemovitosti strpět provedení archeologických výzkumů a o podmínkách, za nichž archeologické výzkumy mohou být provedeny

·   poskytuje odměnu nálezci archeologického nálezu, který nebyl učiněn při archeologickém výzkumu

·   rozhoduje o náhradě nutných nákladů vzniklých v souvislosti s archeologickým nálezem a poskytuje je (§ 22 odst. 1  zák. č. 20/1987 Sb.)

·   rozhoduje o náhradě za majetkovou újmu a její výši, nedojde-li k dohodě mezi vlastníkem a AV ČR či oprávněnými organizacemi (§ 24 odst. 3  zák. č. 20/1987 Sb.)

ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AKADEMIE VĚD ČR, PRAHA, v.v.i.:

·   je oprávněn provádět archeologické výzkumy (§ 21 odst.1  zák. č. 20/1987 Sb.)

·   vyjadřuje se pro MK k žádostem o povolení k provádění archeologických výzkumů („oprávněné organizace") - (§ 21 odst. 2  zák. č. 20/1987 Sb.)

·   Akademie věd ČR uzavírá s oprávněnými organizacemi dohodu o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů (§ 21 odst. 2  zák. č. 20/1987 Sb.)

·   přijímá oznámení od oprávněných organizací o zahájení archeologických výzkumů a zprávy o jejich výsledcích zprávu (§ 21 odst. 4  zák. č. 20/1987 Sb.)

·   po dohodě s Akademií věd České republiky může Ministerstvo kultury odejmout povolení k provádění archeologických výzkumů oprávněné organizaci, která porušila podmínky, za kterých jí bylo povolení uděleno (§ 21 odst. 5  zák. č. 20/1987 Sb.)

·   Archeologický ústav a oprávněné organizace oznamují zahájení archeologických výzkumů odborné organizaci státní památkové péče, které podají též zprávu o jejich výsledcích, jde-li o archeologické výzkumy na území prohlášeném za kulturní památku, národní kulturní památku, památkovou rezervaci nebo památkovou zónu (§ 21 odst. 4  zák. č. 20/1987 Sb.)

·   informuje stavebníky o tom, zda připravovaná stavební činnost bude probíhat na území s archeologickými nálezy a stavebníci mu jsou již od doby přípravy stavby povinni oznámit záměr, má-li se stavební činnost na území s archeologickými nálezy provádět (§ 22 odst. 2  zák. č. 20/1987 Sb.)

·   hradí náklady záchranného archeologického výzkumu, který provádí v případě, že stavebníkem není právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu (§ 22 odst. 2  zák. č. 20/1987 Sb.)

·   poskytuje na náhradu za majetkovou újmu vzniklou vlastníku (správci, uživateli) nemovitosti při provádění archeologických výzkumů (§ 24 odst. 3  zák. č. 20/1987 Sb.)

OPRÁVNĚNÁ ORGANIZACE K PROVÁDĚNÍ ARCHEOLOGICKÝCH VÝZKUMŮ

- organizace, popř. fyzické osoby, které obdržely na základě žádosti povolení Ministerstva kultury k provádění archeologických výzkumů, v případě že mají pro odborné provádění archeologických výzkumů potřebné předpoklady (§ 21 odst. 2 a 3  zák. č. 20/1987 Sb.)

·   uzavírá s Akademií věd České republiky dohodu o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů (§ 24 odst. 2  zák. č. 20/1987 Sb.)

·   je povinna oznámit Archeologickému ústavu zahájení archeologických výzkumů a podat mu o jejich výsledcích zprávu. Jde-li o archeologické výzkumy na území prohlášeném za kulturní památku, národní kulturní památku, památkovou rezervaci nebo památkovou zónu, Archeologický ústav a oprávněné organizace oznámí zahájení archeologických výzkumů odborné organizaci státní památkové péče, které podají též zprávu o jejich výsledcích (§ 24 odst. 4  zák. č. 20/1987 Sb.).

·   je povinna před zahájením archeologických výzkumů uzavřít dohodu s vlastníkem (správcem, uživatelem) nemovitosti, na které se mají archeologické výzkumy provádět, o podmínkách archeologických výzkumů na nemovitosti (§ 22 odst. 1  zák. č. 20/1987 Sb.)

·   informuje stavebníky o tom, zda připravovaná stavební činnost bude probíhat na území s archeologickými nálezy

·   hradí náklady záchranného archeologického výzkumu v případě, že se stavebníkem není právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu (§ 22 odst. 2  zák. č. 20/1987 Sb.)

·   poskytuje náhradu za majetkovou újmu vzniklou vlastníku (správci, uživateli) nemovitosti při provádění archeologických výzkumů (§ 24 odst. 3  zák. č. 20/1987 Sb.)

 SANKCE ZA NEDODRŽENÍ USTANOVENÍ ZÁKONA Č. 20/1987 Sb:

 Obecní úřad obce s rozšířenou působností - orgán státní památkové péče, má stanoveno zákonem:

·   může uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že provádí neoprávněné výkopy na území s archeologickými nálezy.

Krajský úřad - orgán státní památkové péče, má stanoveno zákonem

·   může uložit pokutu až do výše 4 000 000 Kč právnické osobě, nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, jestliže při výkonu svého podnikání již od doby přípravy stavby neoznámí záměr stavební činnost Archeologickému ústavu a neumožní jemu či jiné oprávněné organizaci provedení záchranného archeologického výzkumu (§ 22 odst. 2),

·   může uložit pokutu do výše 4 000 000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že již od doby přípravy stavby neoznámí záměr stavební činnost Archeologickému ústavu a neumožní jemu či jiné oprávněné organizaci provedení záchranného archeologického výzkumu (§ 22 odst. 2), nepodá nálezce či osoba oprávněná za provádění prací oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu o archeologickém nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologického výzkumu (§23 odst.2)

Ochrana archeologických nálezů:

1. ust. zákona č.20/1987 Sb. :

·   O archeologickém nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů, musí být učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo nebo prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž došlo k archeologickému nálezu, a to nejpozději druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dověděl) (§ 23 odst.2 zák. 20/1987 Sb.).

·   Archeologický nález i naleziště musí být ponechány beze změny až do prohlídky Archeologickým ústavem nebo muzeem, nejméně však po dobu pěti pracovních dnů po učiněném oznámení. Archeologický ústav nebo oprávněná organizace učiní na nalezišti všechna opatření nezbytná pro okamžitou záchranu archeologického nálezu, zejména   před jeho poškozením, zničením nebo odcizením.( § 23 odst. 3 zák. 20/1987 Sb.)

2. ust. stavebního zákona - u archeologických nálezů, k nimž dojde v souvislosti s přípravou nebo prováděním stavby je ochrana dána v režimu stavebního zákona zákon. č. 183/2006 Sb., v § 176 odst. 1 až 6,  orgánem státní správy, který rozhoduje o nálezu, je stavební úřad, který rozhoduje po dohodě s orgánem státní památkové péče. ·

3. Archeologické nálezy jsou prohlašovány za kulturní památku ministerstvem kultury podle ust. § 3 zákona 20/1987 Sb., a to na návrh Akademie věd ČR. Archeologické památky a archeologická naleziště jsou kulturními památkami splňují-li podmínku prohlášení podle tohoto ustanovení, popř. byly zapsány do státních seznamů kulturních památek podle dřívějších právních předpisů (ust.§ 42 odst.1  zák. č. 20/1987 Sb.).